Speciality z Opavska

Opavská kuchyně prezentuje své recepty i v zahraničí. Základem těchto receptur bývá hutná polévka. Typickým jídlem pro Opavsko však od nepaměti bývá kvalitní zelný bramborák. Pokud se o opavské speciality zajímáte, rozhodně si přečtěte náš článek!

Každý kraj mívá své typické jídlo a tajné recepty svých nejlepších specialit. Vyjímkou není ani** Opavsko**. Mezi nejtypičtější jídla Opavska patří hutné polévky, bramboráky a pokrmy ze zelí. Lidé na** Opavsku** se vydatnými jídly živili odjakživa. Tehdy si však museli vystačit s chudým výběrem - brambory, krouhané zelí, cibule apod. Bylo důležité především nasytit hladové opavské krky po celodenní práci na poli či v průmyslu. Tak jako kdysi, i dnes je oblíbené vážení ingrediencí přes hrnek či lžíci. Staré kuchařské knihy měly velké problémy s měrnými jednotkami, s měřením a vážením si kuchařinka poradila po svém.

Základem je polévka

Kdysi se do všech polévek i jídel** používalo sádlo,** kterého měli lidé dost ze zabíjaček. Dnes se sádlo již tolik nevyužívá, nahradilo se jinými tuky a jídla se tak stala zdravějšími a méně tučnými. Sádlo však na Opavsku patřilo k nejžádanějšímu a nejoblíbenějšímu dochucovadlu. Opavané jej přidávali skoro všude -** nejčastěji do sladkého pečiva a polévek.** Mezi nejznámější opavské polévky se dodnes řadí cibulačka, zelňačka, bramboračka a mléčná s vejcem. Na Vánoce kuchařinky uvařily polévku hrachovou či fazolovou, která chudším lidem mnohdy postačila i jako hlavní chod večera. Ke každoročním činnostem správné hospodyňky patřilo i šlapání zelí, které je i dnes v některých vesnicích běžné. Zelí se na Opavsku neobešlo bez bez vepřové pečeně a špeku.

Havířovská fazolová polévka

Nabízíme Vám nyní recept na výbornou** fazolovou polévku,** známou též jako "havířovskou":

160 g fazolí, vývar z kostí, celá skořice, ocet, sůl, smetana (12%), žloutky. Fazole si necháme odmočit. Poté v té samé vodě vaříme fazole do měkka a přidáme vývar z kostí. Než se polévka zcela uvaří, přisypeme skořici, dochutíme solí a trochou octa a nakonec přilijeme dvě deci smetany. Na zjemnění ještě přidáme dva žloutky. Polévku necháme přejít varem a odstavíme.Na talíři polévku ozdobíme kouskem kysané smetany a kudrnkou.

Slaďoučké dobroty z Opavska

I Opavané odjakživa milovali** sladké**. Mezi nejčastější sladké speciality patřily** omáčky z povidel nebo meruněk,** které se podávaly ke knedlíkovým šiškám. V Opavě uměly babičky a hospodyňky upéct dokonalé kynuté buchty a nejrůznější druhy koláčů. Peklo se převážně o svátcích vánočních, masopustech a na obecní slavnosti.

Opavské perníčky

V míse smícháme tekutý med, rozpuštěné máslo, vejce a prošlehaný cukr. Poté přidáme prosetou mouku, sodu a koření. Rukama zpracujeme vláčné těsto a necháme v chladničce odpočinout do dalšího dne. Druhý den těsto rozdělíme na dva díly a rozválíme do tvaru obdélníku. Oba pláty potom potřeme marmeládou a svineme do rolády. Rolády potíráme sladkou vodou během celého pečení (cca 35 min.) a po vychladnutí nakrájíme na tenké plátky.

Opava je s výrobou trvanlivého pečiva již dlouhá léta spjata. Kdo z nás by dnes neznal slavnou** "fidorku"? Jak to s její výrobou však začalo?**

Theodor Fiedor - opavská rarita

První cukrovou oplatku upekl v 19.století soukeník** Kaspar Fiedor**. Jeho syn Theodor později tuto oplatku dovedl k dokonalosti a zautorizoval ji. Na počest těchto dvou pánů dnes nejstarší opavská cukrovinka nese název -** Fidorka! Kaspar Fiedor žil tehdy obyčejný soukenický život v Opavě, kde bydlel ve skromném domku se svou manželkou a synem Theem. Výrobou oplatků si vlastně za začátku pouze přivydělával. Lidem jeho cukrovinky velmi chutnaly a dlouho Kaspara přemlouvaly, aby si v Opavě otevřel své vlastní pekařství. Kaspar nátlaku nakonec podlehl a své soukenické řemeslo navždy pověsil na hřebík. Po smrti Kaspara Fiedora **převzala výrobu oplatků jeho žena Amálie a syn Theo. Ten se v té době učil knihovnictví a dokonce si v Opavě založil i svou vlastní knihovnickou živnost, která ho do otcovy smrti dobře živila. Do roku 1880 společně s matkou provozovali malé rodinné pekařství v nově zakoupeném městském domě, kde vyráběli mimo oplatek také sušenky a perníčky. V onom roce 1880 Theo i s matkou svolili ke strojové výrobě oplatků v továrně a oplatky i sušenky se začali vyrábět v pekařských pecích.

V roce 1887 zahynul i Theodor, avšak budoucnost firmy převzala do svých rukou Theova manželka Marie. Ta se v podnikání pohybovala velmi zdatně a vybavila továrnu novými stroji i lepším sortimentem. Od roku 1901 stojí slavná továrna Fiedor na Olomoucké ulici v Opavě, a to až dodnes. Marie měla s Theodorem tři syny. Dva z nich v podnikatelské činnosti pokračovali.** Nejmladší Oskar Fiedor** převzal po smrti své matky v roce 1917 vedení celé firmy. V roce 1924 již měla továrna přes 400 zaměstnanců a disponovala čtyřmi ochrannými známkami. Továrna přežila světové války a dodnes je velmi prosperující.

Sušenky a oplatky Opavia

Trvanlivé pečivo Opavia přestavuje velmi silnou konkurenci pro ostatní výrobce. Sušenky jsou pečeny ze silné vrstvy těsta kypřeného chemickými kypřidly. Oplatky se zase pečou mezi dvěma pláty a díky tomu jsou tenké a křehké. Základní surovinou je pšeničná mouka. Konečná vlhkost upečeného trvanlivého pečiva bývá velmi nízká (cca 5%).

Recepty z Opavska

Nyní Vám nabízíme pár typických opavských receptů, které se připravují dodnes. Jako první Vám představíme recept na opavskou stírku, což je krajová bílá polévka z mléka a vejce.

Připravte si: 1,5 l mléka, 50 g hl.mouky, 30 g másla, vejce a sůl.

Z vejce a mouky uděláme kapání. To vylijeme do osoleného vařícího mléka. Vaříme, dokud kapaní nevyplave na povrch polévky a celé zjemníme máslem. Hotovou polévku ozdobíme pažitkou nebo kudrnkou.

Na opavské vepřové závitky si nachystejte: vepřové řízky, 3 lžíce sádla, 4 stroužky česneku, hladkou mouku, sůl a pepř.

Omyté maso naklepeme, osolíme, opepříme a potřeme česnekem. Stočíme je do závitků a obalíme v mouce. Pečeme na prudkém sádle, podlijeme vodou a následně dusíme do měkka. Podáváme s bramborovou kaší nebo bramboráky.

Na přípravu Opavských jater s ořechy si připravíme: bílé víno, olivy, anglickou slaninu, pórek, papriku, muškátový ořech, vlašské ořechy, brambory, kuřecí játra, strouhanku, sůl, olej, česnek, koriandr, pepř, cukr a vejce.

Játra očistíme a dáme do misky. Zalijeme vínem a přidáme koření. Po hodinovém marinování orestujeme slaninu na oleji a přidáme i játra. Směs přendáme na talíř a do výpeku přidáme cukr, olivy, ořechy, koření a dále dusíme. Znovu směs zalijeme vínem a přendáme do pánve zpět játra. Hotové jídlo plníme do chlebových nebo bramborových placek. Můžeme ještě posypat jablky a skořicovým cukrem.

Studenti opavských hotelových škol každoročně soutěží v gurmánských soutěžích po celém světě, kde přicházejí se svými recepty typickými pro Opavsko. Soutěže bývají mnohdy velmi úspěšné. Lidé na Opavsku totiž vymysleli mnoho úžasných receptur, které patří dodnes mezi nejoblíbenější lahůdky. Že jsou Opavané skutečně výbornými kuchyři, svědčí i** ocenění Anny Wenzlové z roku 1926, k**dy za svou kuchařku získala tato žena kulinářského Oscara.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id7954 (dobra-kucharka.cz#9806)


Přidat komentář